As If Through Glass

Středoškolačka Anise vstupuje do jarního semestru během neobvyklého, neustávajícího deště. Vztahy dívek* plují vlnami času, který plyne s nimi nebo bez nich.

Běda mi, žít takový poklidný život. Fantazie mladého člověka, zbavená kouzel, sublimuje na „pochop mě prosím“ a „omluv se“. Nevědouc, že přání ztrácejí moc, když se splní. Kdybych tě měl po svém boku, bylo by všechno jinak? protože když jsem se naučil modlit, laskavost mě viděla zmrzlého v čase, jako přes sklo, a řekla: k čemu to? Byli jsme shnití od začátku, jen nestahuj nikoho jiného s sebou.